Cestování

Náhodné foto

 

Pouštní Dunhuang
Západní Čína 2010

Přístupy

Nový Zéland 2006-07

Články:   

Vánoční cesta za třešněmi

Ve čtvrtek 21.12. opouštíme Blenheim. Jede s náma i Radka i se svým kufrem. Počasí nic moc. Je zima, prší. Nechce se nám ani ven z auta. Takže z plánované zastávky u pobřeží na cestě do Christchurch není nic. V Christchurch, největším městě jižního ostrova, si prohlížíme zahrady a centrum. Pokračujeme na poloostrov Banks. Tam trávíme první noc v nějakém kempu, který jsme náhodně našli. Je tam i tepla sprcha a nikde ani živáčka. Sezóna ještě nezačala. Ráno máme problém. Závora na silnici z kempu je zamčená. Naštěstí paní ve vedlejším domku má klíč a vyběhne v pyžamu do deště a odemče nám. Takže nic neplatíme a jedeme dál. Zastavujeme se na pláži Birdings Flat, kde je spousta nefritu (greenstonu), aspoň doufáme, že jsou to ony. Jsou někélikametrové vlny, šíleně fouká. Jedeme do městečka Akaroa doprostřed poloostrova Banks. Po prohlídce zkoušíme zajet do jedné ze zátok, ale na štěrkové cestě v kopci Myšák zastavuje a pak už se nerozjede. Nejde to ani dopředu ani dozadu. Pomáhá nám parta Kiwáků, kteří nás vyprostí. Volíme jinou zátoku, kde po příjemné procházce (počasí se na chvilku lepší) trávíme noc v kempu.

Další den opět prší, tak jedeme pryč - do oblasti Porter's Pass. Procházíme si skalní bludiště Castle Hill, už je nádherně. Pak přejíždíme k jeskyni u Cave stream. Rozhodujeme se, jestli jít. Přijíždí dva Češi a Polka, tak jdeme společně. Podle průvodce do ní běžné chodí školní výpravy. Průchod jeskyni je opravdu dobrodružný. Nikde žádná značka, jeskyně je neosvětlená. Jde se proti proudu hučícího potoka. Brodíme se po pás ve vodě. Naštěstí není tak studená. Občas přelézáme malé vodopádky a hlavně, 362 metrů se zdá mnohem delších. Šli jsme hodinu a půl. Na noc přejíždíme k lake Ida, kde stavíme stan. Další den se vezeme ve člunu (Jet boat) soutěskou Rakaia Gorge. Celých 20 babek za 5 minut jízdy. Bylo to dobré, ale krátké. Zpátky jdeme k autu pěšky podél řeky. Potkáváme se s Martinou a Tomášem a hledáme místo, kde strávíme Štědrý večer. Nacházíme ho u vodopádu Sharplin Falls, ke kterým se ještě navečer jdeme projít. Spolu s jedním kiwikem a českým horolezcem, který tu také zakotvil, tu vykládáme, popíjíme vínko a jíme tuňáky a jiné "dobroty". K tomu nám hrají vánoční koledy z Tomova notebooku.

V pondělí už v pěti navštěvujeme park se starými stromy v městečku Geraldine, procházíme lesní rezervaci Kakahu Bush Reserve, zastavujeme u jezera Tekapo. Spíme u dalšího velkého jezera - Pukaki s výhledem na Mt. Cook, který nevidíme, protože je v mracích.

Ráno sklízíme krásné kozáky březové, kterých je tu MOC. Zastavujeme na lososí farmě u Twizelu a prohlížíme si Clay Cliffs, jílovcove jehly u města Omarama. Konečná stanice je v Cromwellu.

V Cromwellu máme mít zajištěnou práci na třešních, ale po schůzce s čínským supervisorem Joem zjišťujeme, že nás chce šoupnout na vinice. Takže sami objíždíme sady a ptáme se na práci. V jednom sadu při couvání Myšák trošku nabral ceduli stojící před prodejnou ovoce. Ujeli jsme. "Tak tady už pracovat nebudeme." Nocujeme v Cromwellu u jezera. Večeříme smaženici z kozáků. Vynikající!

Dopoledne opět objíždíme sady a hledáme něco i s ubytováním. Nakonec nás berou v Sarita Orchard - přesně tam, kde jsme jim včera "posunuli" ceduli před obchodem. Ubytovací buňky nejsou volné, takže budeme spát v autku a využívat společně zázemí.

Takový sad je zvláštní místo. Nad stromy létá plastový "orel", v sadu se pořád střílí z brokovnic po vrabcích. Večer zapršelo a po dešti přiletěl vrtulník. Naložil 150kilovou maorskou supervisorku a začal křižovat prostor nad sadem, aby stromy vysušil. Blázinec! Letošní sezóna je zatím chabá - hodně pršelo, třešně jsou popraskané. Ráno nastupujeme v baličce třešní. Je to spíš třídička, než balička. Třídíme třešně na export, na místní trh, a zbytek (tak 50%) je odpad. Nejlepší kousky končí v žaludku a pak to podle toho vypadá. Šváška si často bere pauzu na toaletu :-). Oproti vinicím vyděláváme směšný peníz, snad nám šéf Duncan (přezdívaný podle hlasů Teplý Duncan) doplatí aspoň do minimální mzdy. Večer není nic moc co dělat. Cromwell je celkem díra. Sad je navíc od města daleko. Další den v baličce uděláme o pár kýblu víc, ale už uvažujeme, že utečeme, a řešíme co dál.

    

 

„Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!“ Jan Werich