Cestování

Náhodné foto

 

Nepál 2008
Indie, Nepál, Írán... 2008

Přístupy

Západní Čína a Kyrgyzstán 2010

Články:   

Okolo posvátné Amnye Machen

Amnye Machen, zaledněný horský masiv s nejvyšším vrcholkem 6282 metrů nad mořem, leží v jihovýchodní části provincie Qinghai. Hluboko v oblasti obývané etnickými Tibeťany, byla ovšem tato hora před čínskou invazí do Tibetu v roce 1949 součástí tibetského regionu Amdo. Tibeťany je považována za jednu ze tří nejposvátnějších. Dostala svoje jméno po významném buddhistickém božstvu jménem Machen Pomra, o němž místní věří, že na vrcholu hory přebývá. Přestože kolem ní neproudí zdaleka tolik poutníků ani turistů jako kolem známější hory Kailash v západním Tibetu, lze tu potkat různou směsici lidí, hlavně ovšem přívětivé Tibeťany.

Naplánovali jsme si projít jen polovinu okruhu (kóry). Podařilo se nám to za necelé 4 dny. Překvapilo nás, že celou naší trasou už prochází cesta sjízdná pro džípy a motorky. Nepotkávali jsme tedy mnoho poutníků pěších, zato poměrně dost motorozivaných. Sami jsme jejich strojů několikrát využili, když přišel méně zajímavý úsek.

Celá trasa se výškově pohybovala mezi 4000 a 4600 metry. V nejvyšším bodě - v sedle s jedinečným výhledem na vrcholky masivu, a z nich se vinoucí ledovcové splazy - všichni zastavují. Tibeťané vzdávají hold svým božstvům a v barevné záplavě motlitebních praporků rozhazují do vzduchu drobné papírky potištěné mantrami. Vítr je odnáší a modlí se za ně.

Putování severní polovinou okruhu zpestřují dva kláštery. Ten rozsáhlejší, u vesnice Xiadawu, procházel v době naší návštěvy rekonstrukcí. Jsme maličko zklamaní, když vídíme, že tradiční materiály při stavbě nahrazuje beton. Druhá gompa, u které trávíme poslední noc, si zatím zachovavá svůj původní vzhled. Táboří u ní tibetští mniši a mnišky, kteří zde zrovna staví nový čorten. Do jeho útrob zazdívají motlitební texty a různé obětiny v podobě potravin.

Opakovaně jsme zváni na tsampu - tradiční pokrm Tibeťanů z mouky vyrobené z praženého ječmene, do které se přidává voda a hrudka jačího másla. Poctivě se uhněte kulička, aby hmota nebyla příliš suchá ani lepkavá. Chuťově je podobná u nás běžné obilné kaši. Už odpradávna tvoří základ jídelničku obyvatel vysoko položených míst tibetské plošiny. Říká se, že Tibeťané jsou na svých dlouhých a náročných poutích schopni přežít pouze s pytlíkem tsampy a čajem. Zdá se, že jejich metabolismus je stavěný tak, aby z relativně malého množství přijaté potravy vytěžil maximum energie a živin. Západní konzumenti, mezi něž musíme zařadit i sebe, zvyklí na čtyři až pět různých jídel denně, by takto zřejmě přežívali stěží.

    

 

„Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“ Oscar Wilde