Cestování

Náhodné foto

 

Krajina u vesnice Dat
Indický Himálaj 2012

Přístupy

Západní Čína a Kyrgyzstán 2010

Články:   

Největší město čínského západu

V Urumči nacházíme první klasický guest house. Kromě dvoulůžkových pokojů má i levnější dormy, ve kterých se ubytováváme. Ve městě trávíme tři dny, převážně čekáním na kazašské ambasádě. Rozhodli jsme se, že si dlouhou zpáteční cestu přes sedlo Irkeštam odpustíme a raději zvolíme přejezd do Biškeku přes Kazachstán.

Získání kazašských víz nás stálo hodně nervů. Tak neorganizovaný úřad, kde se nedá na nic a nikoho spolehnout, se jen tak nevidí. Úředník nás po pročekaném prvním dni odkázal na 11 hodin dopoledne druhého dne, abychom si přišli vyzvednout formulář k zaplacení poplatku v bance. Hned na místě jsme jej bohužel dostat nemohli. Přijeli jsme raději v deset, ale než jsme byli vpuštěni přes zamřížovaná vrata dovnitř a dostali se k přepážce, bylo půl jedné. Všichni úředníci zmizeli. A nepřišli ani do půl druhé, kdy jim začínala přestávka na oběd. Z budovy jsme byli vykázáni ven. Pokračování ve tři hodiny. Konečně se dostáváme k přepážce. Pak hledání banky, naštěstí ještě nezavřela. Zpět těsně před koncem pracovní doby na ambasádě. Odevzdáváme doklad z banky. "Charašó, viza búdět v panědělnik," slyšíme z úst celníka. Jak to, že v pondělí? Vždyť jste přece slibovali, že si pro něj můžeme přijít zítra? Další promrhané tři dny v Urumči? Po chvilce obměkčování slibuje hotová víza na zítřek.

Po večerech, po návratu z ambasády, vyrážíme do ulic. Za vidění určitě stojí jídelní uličky, které se po setmění plní stánky s nejrůznějšími urgujskými i čínkými pochoutkami, mezi nimiž proudí davy hladových lidí.